neděle 26. prosince 2010

Nevěra

Na jednom ostrově byly nalezeny tři druhy leguánů. Červení jsou největší, mají největší teritorium a nejvíce samiček. Zelení jsou menší, mají menší teritorium a méně samiček, které si ale úzkostlivě střeží. A nakonec žlutí, jsou docela nejmenší, nemají žádné území ani žádné vlastní samičky. Jak jsou ale malí, tak jsou mrštní a s úspěchem navštěvují samičky červeného, který je proti nim naprosto bezradný.

čtvrtek 16. prosince 2010

Jak nainstalovat OpenCV na Debian

Vždycky když jsem se snažil nainstalovat OpenCV, narážel jsem na zastaralé informace a balíčky. A i se strýčkem Googlem mi to vždy zabralo několik pokusů, než jsem narazil na správné řešení. Snad tedy někomu dalšímu ušetřím trochu práce, když uvedu zrovna aktuální jméno baličku OpenCV:
 apt-get install libcv-dev

středa 15. prosince 2010

Proč jsou léky hořké (pro děti)

Léky jsou hořké naschvál. Je to kvůli dětem, aby nejedly léky jako bonbóny a nepředávkovali se, nebo si nevzali třeba i jen jeden prášek, ale s opačným účinkem než potřebují. V každém případě by to přivodilo smrt.
A samozřejmě léky jsou hořké i kvůli dospělým. Dospělí totiž věří, že čím víc je medicína odporná, tím je vzácnější a lépe léčí. Nikdo není ochoten platit za lék, co chutná jako jahodová marmeláda. To si tu marmeládu raději sní přímo a mnohem levněji. A tak když už je nějaký lék náhodou lahodný, musí se zkazit, aby děti byly v bezpečí a dospělí ho kupovali.

neděle 12. prosince 2010

Zážitky od zubaře

Ne zas tak dávno jsem vyhledal nového zubaře a požádal ho o velmi brzký termín kontroly, protože jsem potřeboval narychlo odcestovat a v zahraničí jsem se chtěl vyhnout domorodým zubařům. A jak jsem spěchal, tak zubař usoudil, že musím mít se zuby velkého trápení. Zubař má pověst puntičkáře, který musí opravit i sebemenší chybičku, aby si následně mohl naúčtovat co nejvíce zákroků. I byl jsem objednán jako poslední pacient dne. Že si na mne jako slupne a že mne bude mordovat hodiny.
Jak byla zubařka překvapená při pohledu na mé zuby! Když se sestřička otočila na doktorku se slovy "tak diktujte", že by jako ráda zapsala všechny nedostatky do počítače, doktorka se na ni zhnuseně obořila: "tady není nic, co diktovat". A tak jsem byl popuštěn 20 minut před zavírací dobou...

úterý 7. prosince 2010

Zvědaví, co se stane stane po průjezdu suterénu páternosterem?



Rozdíl mezi statistikou a data miningem

Statistici počítají s malým množstvím dat a snaží se z nich vyždímat co nejvíc. Naopak v data miningu se pracuje s velkým počtem dat a člověk se z toho snaží dostat alespoň něco. Každý směr má něco do sebe, zatímco statistika je vhodná pro úlohy typu testování léků, kde každý experiment stojí nemalé peníze, data mining se hodí na data generovaná počítači, kterých je obrovské množství a přitom zadarmo. A tím pádem se kladou rozdílné požadavky na používané nástroje. Zatímco u statistiky je jedno, jak rychlý je algoritmus, protože stejně běží jen na pár málo datech, u data miningu je rychlost jedna z ctností. Statistika naopak vyžaduje rigoróznost metody, zatímco u data miningu je jedno, jak to děláte, hlavně když to dává výsledky.

pondělí 6. prosince 2010

Srovnání boulderů v Praze


Protože jsem nikde nenarazil na vyhovující boulder v Praze, neustále jsem navštěvoval nové bouldery a doufal, že najdu grál. Co jsem našel:
Boulder v síti
Nenechte se zmást fotkami ze širokoúhlého objektivu, je to docela maličký boulder. Ale se zajímavými trasami a hlavně takovou monolitickou "betonovou stěnou", která mne dosti potrápila. Šatny jsou vlhký a plesnivý, sprchový kout nehezký. Nicméně bar i obsluha pohledná.
Boulder Bar
Když jsem přišel, byl jsem požádán o zapsání do knihy hostů, že jsem lezení způsobilý. Kniha vypadala salátověji, než čítanka po dvaceti letech používání. Na jednu stranu mi přišla nechutná, na druhou krásná a demonstrující bohatou historii. Boulderová místnost je o něco vyšší než v síti, a tak působí prostorněji. Šatny opět vlhké a plesnivé. Bar i obsluha pohodová.
Lokal Block
Trochu větší boulder se zajímavými trasami. Šatny jsou suché, velké a bez plísně. Jediné, co mne opravdu vadilo, bylo nedostatečné osvětlení, takže jsem připadal jak ve sklepě. To je sice správně, neb boulder je ve sklepě, ale rozhodně by tak neměl působit.
Mammut
Je jen pár metrů od Boulder Bar. Na rozdíl od předcházejících boulderů tady mají i nádherné vysoké stěny pro top leading. Ovšem samotná boulderová místnost je o něco menší. Nevím, zda je to běžné, ale když jsem tam byl já, byla tam i početná skupinka dětí. Pozitivem bylo, že za kameny byly poschovávány lízátka. Šatny byly malé, ale alespoň nebyly provlhlé a plesnivé.
Pod Juliskou
Boulder je maličký a neudržovaný, z několika kamenů zbily jen šrouby a jiné se celé otáčejí. Přesto díky velkému sklonu stěn, možnosti lézt po stropu a stalaktitu trčícímu ze stropu, se na něm člověk dokáže odrovnat stejně dobře, jako jinde. Přítomen je i top leading. Nejkrásnější cesta je dle mého žlutá v rohu, kde člověk nepotřebuje sílu, ale člověka pěkně protáhne. Jen škoda, že je tak snadná. Druhá pěkná je modrá spára, snad ta nejrychlejší možnost jak vylézt nahoru. Na co bych ale upozornil - když se budete slaňovat nebo padat, dejte si pozor na lampy nebo skončíte v vzájemném obětí.

Lidi nevnímají absolutně, ale srovnávají

Nedávno jsem byl svědkem zajímavého triku Teska - přidají do svého sortimentu nové exkluzivní těstoviny a rovnou je zlevní na polovinu. Ale neumístí je vedle ostatních těstovin, kdepak. Dají je do pěkné papírové poličky div ne doprostřed cesty někde na druhé straně obchodu. Takže každý je zaregistruje, všimne si, že jsou zlevněný na polovic, následně že jsou luxusní, a nakonec je koupí. Těstoviny se vždy hodí, ne? A tyhle jsou určitě chutný a tahle nabídka nemusí vydržet věčně...
Trik je ale v tom, že i po zlevnění napolovic stojí víc, než jakékoliv jiné těstoviny prodávané Teskem. A aby si to člověk neuvědomil, jsou umístěny daleko od jiných těstovin, aby nemohl srovnávat. Tohoto triku se používá často. Například Starbucks prý dělalo všechno jinak než ostatní obchody, aby se odlišilo, a aby tak lidi nesrovnávali jejich přemrštěný ceny s konkurencí. Nebo můj tělocvikář. Prý učíval na dívčí škole a na lyžáku býval mezi děvčaty oblíben. Ale jen na lyžáku. Na škole už byl, při srovnání s ostatníma, zase jen trotl...

neděle 5. prosince 2010

msdn Academic alliance

Neustále zapomínám, kde máme uloženy produkty od Microsoftu zdarma ke stažení, a snažím se přihlašovat na cizí fakulty a školy. Samozřejmě neúspěšně. Tedy správná adresa pro studenty FIT na ČVUT je msdn63.e-academy.com. Jen je škoda, že z Office je tam jen OneNote, Visio a Access.

Jen drobnost - iso obraz Windows 7, ať už x86 nebo x64 v češtině nebo angličtině, je poškozený a nelze z něj Windows nainstalovat. Když se instaluje z Windows, instalátor nahlásí "spwizeng.dll is either not designed to run on Windows or it contains an error", když se instaluje z nabootovaného DVD, nahlásí to, že to nemá ovladače DVD. Nejedná se o chybu stažení obrazu, protože kontrola CRC proběhla dobře. Nejedná se ani o špatně vypálené DVD, neb i když se použije virtuální DVD, opět to zařve.

A řešení? Stáhnout obraz z jiného zdroje, třeba z www.mydigitallife.info, smazat ei.cfg, aby jste při instalaci dostali na výběr, jakou verzi OS chcete (home, ultimate,... defaultně je tuším nastavena professional a právě professional chcete, protože k něm jste dostali klíč, protože ale při instalaci to nikde nehlásí, jakou verzi instalujete, je lepší ten soubor smazat a verzi si manuálně nastavil). Zbývá windows nainstalovat, použít klíč z msdn, a je hotovo. Já jsem ale navíc potřeboval, aby na mne Windows mluvily česky a nikoliv anglicky. Protože ale proffesional nepodporují změnu jazyka (dovolují to jen ultimate a enterprise), stáhl jsem Vistalizator a češtinu úspěšně doinstaloval. Vše pak funguje, jak to mělo fungovat na první pokus.


EDIT 3/2011: A ještě jeden poznatek, obrazy instalačních disků si můžete stáhnout jen jednou. Pokud je chcete stáhnout znovu, musíte o ně požádat. Mně opakované stažení OneNote bylo povoleno po dvou dnech od požádání. Pokud ale potřebujete stahovat okamžitě, můžete stahovat na http://office.microsoft.com/en-us/onenote/ a použít klíč z MSDN.

sobota 4. prosince 2010

Nízkopodlažní autobusy na sněhu

Předevčírem jsem viděl dva dlouhý nízkopodlažní autobusy uvízlí uprostřed silnice. Ujel jim zadek a už se nerozjeli. Zajímavé je, že jsem žádný starší vysokopodlažní autobus neviděl takhle uvíznout a když jsem včera jel linkou, na které měli být nízkopodlažní autobusy, byly tam nasazeny vysokopodlažní. Zdá se tedy, že vysokopodlažní autobusy jsou na sněhu o něco lepší, než nízkopodlažní, ale taky někdy uvíznou: zapadlá 180.

Dřevostavby

Když se díváte na dřevostavbu ve výstavbě, jak se trámy rychle sponkují, plesá vám srdce nad technologií. Ovšem když jsem se do jedné takové dřevostavby přestěhoval, idylické představy o příjemném bydlení mne postupně přešly. První měsíc jsem trpěl na bolesti v krku, protože vzduch byl příliš suchý. Po dvou týdnech vaření, žehlení a obývání se sice vlhkost zvýšila, ale zase se na stěnách začaly tvořit potůčky zkondenzované vody. A to i když sporák začal být používán s digestoří, koupelna s ventilací a žehlilo se v technické (větrané) místnosti, stěny v ložnici přes noc zvlhli. Snažil jsem se regulovat vlhkost květinami v květináčích, ale nic nepomáhalo. Přechodné období mezi bolestivým suchem a kondenzací na stěnách vždycky trvalo jen pár hodin. Jediné řešení bylo nechat okna ve dne v noci otevřená a vyrovnávat vlhkost s okolím. Až když jsem udělal sondu do stěny, abych zjistil, kde soudruzi udělali chybu (a abych pověsil poličku...), zjistil jsem, že hned za sádrokartonem je parozábrana. Nežil jsem v dřevostavbě, ale v igelitovém pytlíku.
Dalším nepříjemným zjištěním byla slabá neprůzvučnost. Nebylo problém rozumět rozhovoru z vedlejšího místnosti. Dokud jen slyšíte krásnou slečnu z koupelny zpívat, všechno je v pořádku, ale co když použije toaletu?  I stropy byly ze dřeva a i když do stropu byly vloženy těžké tvárnice jako ochrana proti kročejovému hluku, celá konstrukce vrzala při každém kroku. Zvykl jsem si spát se špunty v uších, přesto jsem se v noci probouzel - moje postel se synchronizovala s pohyby postele nade mnou.
Co ale nelze dřevostavbám upřít je nenáročnost na vytápění. Stačilo si do každé místnosti dokoupit přímotop za pár šupů a i při otevřených oknech bylo krásné teplíčko. Zato v létě nastal problém. V městě je nejvyšší teplota kolem 5 nebo 6 večerní a prostupová tepelná vlna má u dřevostaveb délku pěti hodin. Tedy v 10 nebo 11 večer, kdy byste mohli zvažovat, že půjdete spát, je v bytě zrovna nejvyšší teplota. Investice do chladícího systému není nejmenší a i provoz chladícího systému je přibližně třikrát energeticky náročnější, než vytápění. A tak jsem chodil domů ráno v jednu.
Po tomhle zážitku jsem nemohl uvěřit, že všechny dřevostavby jsou na tom tak bídně, a obešel jsem několik majitelů dřevostaveb. A vskutku, moje dřevostavba byla přešpatně vyřešena. V ostatních domech měli vnitřní stěny z cihel nebo alespoň jednu z nepálené cihly. Takové stěny jsou pak schopny do sebe navázat přebytečnou vzdušnou vlhkost a v případě potřeby ji zase uvolnit. A dle jedné na vlhkost úzkostlivé majitelky se vlhkost v takovém domě během roku nehne ani o procento. Problémem s pohybující se postelí také netrpěli, protože si nechali udělat betonový strop. Když jsem se jich ptal, kolik toho v zimě protopí, odpovídali že nic, že jejich dům je přeci pasivní. Když jsem se jich ale ptal, zda se jim v tom domě žije dobře, odpovídali že nikoliv, že v létě je jim vedro a náklady na chlazení srážejí roční náklady na roveň normálního domu.
Takže z mého pohledu jsou dřevostavby nádherné a nepřestávají mne fascinovat, ale nejsou dokonalé.