Smrt

Před domem jsem asi pět minut přepečlivě parkoval auto. A když jsem ho měl zaparkované, uvědomil jsem si, že jsem vlastně vůbec nechtěl parkovat, ale jet dál. A to mne znechutilo, protože jsem dalších pět minut auto odparkovával. Abych si ztrátu času vynahradil, rozhodl jsem se projet křižovatkou bez zastavování. Stejně tam nikdy žádné auto nejede. Tak jsem šlápl na plyn, abych pravděpodobnost kolize co nejvíce snížil, a akceleroval. Deset metrů před křižovatkou jsem se ale rozmyslel a dupl na brzdu. V tu chvíli těsně před autem profrčelo auto asi sto dvacítkou. Jak jsem to auto spatřil, čas zpomalil a viděl jsem duálně. V jedné přítomnosti jsem se rozhodl zabrzdit, v druhé jsem dál akceleroval. V druhé možnosti jsem viděl, jak kolem projíždějící auto rohem narazilo do řidičových dveří, jak se držím volantu, ale tělo se mi kroutí, jak vůz vniká do kabiny, jak se v pravém okénku přibližuje sloup a už drtí auto v půl. Následně jsem zase viděl monálně. Druhá současnost zanikla a zůstala jen jedna.