Jsou dva typy krásných žen. Jedna je charakterizována průměrnosti a symetričnosti, jejím prototypem jsou antické sochy. Druhým typem jsou lidi charakterizované 90 percentilem. Jejich prototypem je Modrý mauricius.
To že žena s průměrnými parametry je pohledná, je poměrně známé. Pěknou online demonstraci najdete na faceresearch.org, kde si naklikáte několik nijak extrémně krásných obličejů a slijete je dohromady. Výsledkem je docela pohledná tvář. A pokud chcete, můžete experimentovat i s vlastními fotografiemi. Krása průměrné ženy je pochopitelná - anorektička má problémy dítě donosit, příliš obdařená zase otěhotnět. A právě průměrná žena má největší pravděpodobnost porodit zdravé děti.
Někdy ale zvláštnosti přitahují. Například zrzky přitahují více pozornosti, než brunety. Zelené oči taky přitahují více, než hnědé. Ale nesmí se jednat o příliš velkou vzácnost. Zelené vlasy nebo dvoubarevné oči zase tak přitažlivé nejsou. Hezký graf popisující jak je žena žádaná v závislosti na její atraktivitě je na okcupid.com - nejvíce žádané ženy nejsou 100% krásky, ale 80% krásky, protože málo mužů si tolik věří, aby oslovili tu nejhezčí. A podobné je to se známkami. Nejvzácnější nejsou známky, kterých je jenom 2 kusy. Neb o nich nikdo neví, a tak nemohou být ceněny. O známky, kterých je milion, taky nikdo neusiluje, protože je může mít každý. Nejcennější jsou exempláře, kterých je mezi 20-200 kusy. Takové známky jsou totiž dostatečně cenné, a přitom dostatečně známé, aby vyvolali zájem. Stejné strategie je používáno u luxusního zboží - vždy je vyrobeno limitované množství hodinek, aut, inkoustových per, aby se vytvořila exkluzivita. Řekněme mezi 30-500 kusy. U extra sérií třeba i jen 12. To už ale nejsou kousky, kterými by se firma proslavila. A stejné je to u žen. U žen se musí najít ideál, který by se přirozeně vyskytoval u 5-10% populace. Například ideální tvar těla v podobě přesýpacích hodin má 8% populace. Moderní doba ale znamená, že denně potkáváme více lidí, a tak ideál musí splňovat o něco méně žen. A tak šířku bříška kolem 60 cm splňuje jen asi 1% žen (70 cm splňuje 10% žen). Modelky prodávající časopis prostě musí být něčím exkluzivní.
A co je můj ideál? Kombinace obojího - průměrná žena s několika odchylkami, pro které by byla jedinečná a tak trochu i víc lidská, protože lidi milujeme nikoliv pro jejich dokonalost, ale jejich nedostatky. A snad i proto si ženy na tváři dělali znamínko krásy...
---
Muslimové a budhisté se systematicky snaží vyhnout dokonalosti. Muslimům přikazuje korán, aby ve všem co dělají udělali drobnou chybu. Takže se potom nacházejí modlitební koberce, kde dlaň má šest prstů nebo zvěř pět nohou. A právě pro tyhle unikátní chybičky jsou tyhle koberce mezi sběrateli ceněny. Budhisté se také snaží vyhnout naprosté dokonalosti - jednou jsem se díval na fotku Japonského chrámu a najednou jsem si všiml, že jeden sloup z osmi je otočen vzhůru nohama. Přišlo mi divný, že by si toho nikdo nevšiml a tak jsem se na to optal strýčka Googla. A prý díky tomu otočení je ta budova hezčí, protože nás zaujme a všimneme si potom té krásy.
Jinak řečeno, nestačí, když jsou věci krásné, ale musí být i zajímavé. A snad proto se ženy snaží odlišit se od ostatních žen, ať už je to oblečením, účesem, či tetováním.
---
Nedávno jsem si uvědomil, že touha po odlišnostech je v lidech zakódovaná. Hlavní výhodou pohlavního rozmnožování je, že zvyšuje diverzitu, což zvyšuje šance na přežití jak druhu (nevymře najednou na jednu nemoc), tak i jedince (nakažlivé nemoci se tak snadno nešíří). A tak se snažíme vybrat si partnera, který se od nás liší. O sourozence obvykle nejevíme zájem, i když jsme s nimi pod jednou střechou, protože jsou nám příliš podobni. Češi jsou zajímaví. Ale úplně nejzajímavější jsou cizinci. Genofond cizince je totiž pro nás pravděpodobně víc obohacující, než genofond Honzy od vedle, jednoduše proto, že je jiný.
Žádné komentáře:
Okomentovat