sobota 20. listopadu 2010

Paralelní systémy


Paralelní systémy MI-PAR (nebo taky X36PAR, či Y36PAR) na ČVUT jsou legendární záležitostí, kterou si mnozí rádi zopakují dvakrát, někdy i vícekrát. A proto snad někomu bude k užitku, když se podělím o těžce nabyté zkušenosti ze semestrálky.
  1. Neimplementujte vlastní stack, zabere to přes polovičku semestrálky. Raději použijte std:vector.
  2. Nesnažte se posílat std::vector, ale převeďte to na pole, které potom zpět převedete na vector.
  3. Pro odchytávání seqmentation fault lze použít Valgrind: mpirun -np 2 valgrind --log-file=valgrind.log ./a.ou
  4. Pro vyhledávání nedosažitelných částí kódu lze použít gcov.
  5. Pro hledání části kódu, která program zpomaluje, lze použít gprof.
  6. Zvolte si partnera, který to nenechá jenom na Vás.
Kód je zveřejněn na code.google.com. Pokud Vám byl k užitku, poděkujte mi kliknutím na +1.

Úchylky

Bavil jsem se s kolegou, proč jeden náš spolužák neustále nosí tepláky. Nakonec jsme ale došli k závěru, že taky máme své úchylky. A že je normální být nenormální. Proséváním internetu jsem zjistil, že existuje hezký zvyk blogerů své úchylky zveřejňovat, a tak pro pobavení můj list úchylek:
  • Píši inkoustovým perem s černým inkoustem.
  • Nosím šálu i v létě.
  • Když rozbalím svačinu, nejdřív ji ochutnám, a až poté nabídnu ostatním (jinak by mi přebrali holku).
  • Používám růžový zubní kartáček (ne že bych měl na výběr, když jsem nejmladší v rodině...)

Vánočka křupy křup

Přijde takhle krásná slečna do restaurace a objedná si "steak mňami mňam". Pán u vedlejšího stolu to zaslechne a praví: "A víte co, mně zase přineste hrachovou kaši pufy puf".

Nejedl jsem ani jedno, ale omylem jsem si koupil vánočku křupy křup - místo hrozinek v ní byl štěrk.

Kdysi mi můj bratr spravil, že když byl na brigádě v pekárně, personál tam močil do díždě s těstem, protože to bylo blíže, než na toaletu. Tehdy jsem to považoval za rafinovaný způsob, jak pro sebe urvat co největší kus žvance. Dnes si to ale už nemyslím ...

sobota 13. listopadu 2010

Nepovažuji se za hráče her.

Aby můj seznam dohraných her neskončil v nějakém zaprášeném sektoru na disku, svěřuji ho internetu:

  • Civilization III
  • Civilization VI
  • Civilization VII 
  • Heroes I
  • Heroes III
  • Earth 2140
  • Stronghold
  • Stronghold Crusader Extreme
  • Husita
  • Berušky
  • Worms Armageddon
  • Diablo I
  • Samorost 2
  • World of Goo
  • Final Fantasy IV
  • Final Fantasy VI
  • Isoball 2
  • Defense of the Oasis
  • Disciples II
  • Mravenci
  • Pandemic 2
  • Pandemic 5
  • Cursed Treasure
  • Botanicula
  • Plants vs. Zombies
  • Diablo II
  • The Lost Vikings
  • Caesar III
  • Monopoly Deluxe
  • Urtuk The Desolation
  • RimWorld
  • Tyranny
  • Baldurs Gate II
  • Baldurs Gate III
  • Into the Breach
  • Dawn of Man
  • Cardoard Town
  • Desperados III
  • Wingspan
  • Stellaris
  • Pillars of Eternity II
  • Humankind
  • Faster Than Light
  • Frostpunk
  • Don't Starve Together
  • Timberborn
  • Divinity Original Sin
  • Ozymandias
  • Hexarchy 
  • Terraformers

čtvrtek 21. října 2010

Technická knihovna

Lidi se dají rozdělit do dvou skupin. Ti, co technickou knihovnu milují a ti co ji používají. Protože jinak si nedokážu vysvětlit, jak někdo může technickou knihovnu vychvalovat. Údajně má mít propracovaný systém klimatizace, který budovu předchladí, praví-li předpověď počasí, že zítra bude vedro. Co je to ale platné, je-li v ní smrad. A bodejť by nebyl, když celá knihovna je jen beton, sklo a lamino, ze kterého se vypařuje puch. A knihy bych v této knihovně už nehledal – poličky totiž zejí prázdnotou. Údajně knihovna má mít design nenáročný na údržbu, proč ale uprostřed podlahy trčí panel, kolem kterého je evidentně problém umýt podlahu? Údajně knihovna má mít funkční design, proč je ale možné překřížit křídla dveří? Údajně knihovna má být příjemná pro uživatele, když jsem ale navštívil toaletu a chtěl asi umýt ruce, narazil jsem. Vodovodní baterie vypadala jako bezkontaktní, a tak jsem před ní mával rukama. Nic. Podivám se blíže, jak že se to ovládá. Aha, je zapotřebí do toho uhodit. Konečně voda. Ale chyba lávky! Baterie vypíná vodu po vteřině, takže než jsem si umyl ruce, uhodil jsem do baterie asi pětkrát. To už ale dle mého není baterie ale hřebík. A s fénem to bylo to obdobné, jen že se vypne už po půl vteřině. A nějaké pozitivum? Ale ano, mají tam pěkný barevný toaletní papír, jediný papír v celé technické knihovně…

čtvrtek 14. října 2010

Proč jsou ženy vepředu

Na poslední chvíli dobíhám autobus a zadýchán sedám si na první volnou sedačku. Po několika minutách rozdýchávání si začínám všímat okolí. Všude dokola jsou jen mladé ženy. Mírně mne to zaráží, tuhle autobusovou linku jsem vždy považoval za pánskou, podobně jako 20 za důchodcovskou a nebo 14 za bezdomoveckou . A pak jsem na to přišel. Mladé dámy si sedají dopředu, zatímco mladí džentlmeni, zase dozadu. Nevěřícně jsem se projel čtyřmi autobusy a šesti různými tramvajemi, a platilo to! V přední části vozidla bylo vždy více mladých dam než v zadní a pro mladé džentlmeny naopak. Zkoušel jsem ověřit, zda to platí i pro druhý vagón tramvaje, ale jednou mi to narušila skupina asiatů, takže tramvaj vypadala, jako by jela do Osvětimi. A to se nedalo upočítat. Po druhé bylo měření zkresleno bezdomovcem. V jedné části byl bezdomovec, v druhé se tlačil zbytek. Voněl tak, že jsem se ani neodvážil k němu přiblížit a požádat ho, aby mi nerušil experiment. Nicméně se nakonec ukázalo, že "normální" slečny preferují blízkost řidiče, naopak "drsné" děvy preferují zadní pětisedačku. A až potom, co dojdou preferovaný pozice, začnou difundovat do zbytku vozu. Výjimkou z pravidla jsou ženy ve společnosti mužů, ty si potom sedají, kam si sednou muži.
A ještě jedno pozorování: muži si postojí, i když nemusí, naopak ženy si rádi sedají.